Výživové „pravdy“ na nás číhají na každém kroku. Strašnou pověst mají tzv. éčka. K čemu vlastně slouží a mohou být pro nás opravdu nebezpečná? Hovorově se jim říká éčka, ovšem správně to jsou potravinářská aditiva neboli přídatné látky, které najdeme v potravinách a nápojích.

Sbíráte éčka?

Název získaly podle svého označení písmenem E, za kterým je uveden číselný kód. Éčka prodlužují dobu trvanlivosti, upravují a zvýrazňují chuť a barvu potravin. Jejich seznam musí být uveden na obalu výrobku v sestupném pořadí dle množství, v jakém jsou v potravině obsaženy.

Fígle výrobců

Vedle uvedených vlastností ulehčují éčka život také výrobcům, kteří je využívají k tomu, aby ušetřili náklady spojené s výrobou potravin. To se samozřejmě projeví i na nízké ceně výrobku, která při nákupu hraje u většiny lidí rozhodující roli. Výrobci využívají také jeden oblíbený fígl: na obaly nevypisují zkratky „éček“, ale jejich plné názvy, takže běžný spotřebitel chudák ani netuší, kolik umělých látek, často nebezpečných, výrobek obsahuje. Kromě toho se při výrobě používají i různé balící plyny jako argon, helium či dusík, které se zavádí do obalu, čímž se prodlužuje také trvanlivost potravin. Na obalu pak čteme pouze „Baleno v ochranné atmosféře“.

Jak moc jsou škodlivá?

Je pravda, že éčka slouží jako ochrana potravin před zkažením či plísněmi, které jsou pro náš organismus velmi nebezpečné. Celá řada těchto látek je i přírodního původu a zdraví prospěšných, např. vitaminy nebo výtažky z různých řas. Na druhou stranu je očividné, že za označením písmene a kódu se často schovávají podezřelé chemikálie nejasného původu. Mohou být příčinou nejrůznějších zdravotních potíží. Na éčka by si měli dát pozor hlavně alergici a malé děti. Na ně myslí vyhláška regulující používání aditiv v potravinách určených pro děti do tří let. Regulace se však netýká: limonád obsahujících barviva, sladidla a konzervační látky, zmrzlin a cukrovinek, které tyto přísady ve velké míře obsahují. Množství aditiv použitých v potravinách je stanoveno příslušnou vyhláškou. Při určování bezpečného množství dané látky se však již nepočítá s tím, že zároveň s touto látkou člověk zkonzumuje řadu dalších jejichž účinky se mohou sčítat nebo i násobit!

Nebezpečná příchuť

Mléko a mléčné výrobky jsou pro naše zdraví velice důležité kvůli obsahu plnohodnotných bílkovin a vápníku. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení. Za skvělou chutí a perfektní konzistencí vašeho oblíbeného jogurtu se však mohou skrývat právě éčka. Pozor byste si měli dát na slovo „příchuť“ v názvech potravin. Jogurt s jahodovou „příchutí“ neznamená, že jsou v něm skutečně jahody. V jogurtech často najdete také různá zahušťovadla jako např. Xanthan. Často jej nalezneme v produktech s nízkým obsahem tuku, kde právě nahrazuje jeho zahušťovací funkci. To platí hlavně u tzv. light výrobků.

BIO s dusitanem?

Éčka byste nehledali asi v BIO potravinách. Skutečnost je ovšem taková, že tam jsou: při výrobě bio potravin je povoleno použití 36 vybraných přídatných látek. Jedná se většinou o látky přírodního charakteru, Mimo tyto jsou dnes v EU povoleny i aditiva, která bychom v bio potravinách nečekali a ani nehledali. Je to například dusitan sodný, právě jedno z nebezpečných éček. například kyselina askorbová, kyselina jablečná, vinan draselný, uhličitan sodný, oxid uhličitý. POZOR! TIP: Jak se tedy ve všech těch éčkách zorientovat? Pomoci může internet - najdete tam seznamy "hodných" a "zlých" éček, ale i konkrétních výrobků s upozorněním na to, kterým byste se raději měli vyhnout.

autor: Redakce centrum.cz