Sestřičko, jste normální?
Možná jste to zažila sama. Šla jste navštívit nepohyblivou babičku do nemocnice a našla jste ji počůranou a měla žízeň. Zašla jste za sestřičkou a stěžovala jste si. Sestra se nadechla a už jela »Tak si to za ty prachy dělejte sama. Je nás tady pět a půl. Fakt jsme rády, že stihneme to nejnutnější. Uvědomujete si vůbec, jak je ta práce strašně těžká? A ta vaše paní pořád jenom zvoní. Každých pět minut chce otočit, narovnat deku, vyčistit brejle. Já se na to fakt vykašlu, bylo by fajn, kdyby občas někdo naopak poděkoval«. Právě jste se setkali s ukázkovým příkladem syndromu vyhoření.

Začíná to pomalu
Když výše popsaná sestřička nastupovala do práce, byla plná nadšení, natěšená pomáhat. Pořád se usmívala, sebenesmyslnější přání jí nebylo za těžko vykonat. Nadšení ji opouštělo pozvolna. Narodily se jí děti, přišly potíže se splácením úvěrů za byt. Byla pořád nevyspalá. Nepravidelné střídání denních a nočních služeb neumožňovalo jejímu tělu pravidelný rytmus. Pacienti ne vždy upřímně poděkují za vynesenou mísu, přebalenou plenu, za to, že je tahá na posteli, nebo je zvedne ze země, když upadnou. Naopak, někteří ji považují za služku a podle toho s ní jednají.

Za málo peněz hodně muziky
Je nucena se neustále vzdělávat, aby získala daný počet kreditů. Mnohdy ve volném čase a za své peníze. Nebudou kredity – nebude práce. Jednoduchá rovnice, ale už takhle jí měsíčně na účet chodí spíš almužna než plat. Pracuje v soukromém sektoru, jako devadesát procent jejích kolegyň v současné době. A včera jí řekl pan Novák »Sestro, v novinách psali, kolik berete, tak nechápu, že za takový peníze děláte ksichty!« No jo, pan Novák netuší, že v privatizované nemocnici bere mnohem menší částku než je ta, kterou najdou na výplatní pásce kolegyně z nemocnice státní. A díky tomu je sester v nemocnicích žalostně málo a práce neubývá. Dusí ji pocit nespravedlnosti a nedocenění.

Změna pomáhá
Cesta zpět k plnohodnotnému životu je velmi obtížná. Záleží na fázi vyhoření, ve které se právě nacházíte. U nejtěžších případů se vyplatí návštěva psychoterapeuta. Někdy zabere až radikální změna životního stylu včetně zaměstnání.

Zdroj: www.zdravcentra.cz
Autor: Zuzana Hošková