Odpolední spánek dětem zřejmě víc škodí, než prospívá. Zjistili to američtí vědci, když zkoumali několik desítek žáků základních škol. Dětem, které si chodí odpoledne lehnout, trvá večer usnout o celých 39 minut déle než jejich vrstevníkům, kteří přes den nespí. Podle jedné japonské studie se takové děti také budí ráno rozmrzelé a se špatnou náladou.

Hůře jim to myslí
Zároveň se ukázalo, že dětem, které chodí spát příliš pozdě – třeba proto, že jsou vyspalé už z odpoledne – to hůře myslí. Ty, které spaly přes den, také potřebovaly mnohem delší čas, aby úspěšně složily puzzle. Jejich úspěšnost se snižovala úměrně s délkou spánku během dne. Problémy navíc u dětí přetrvávají až do puberty, i když přestanou v pozdějším věku odpoledne spát. Informace o spánku jsou totiž zakódovány v jejich spánkovém režimu, upozorňuje autorka studie, doktorka Alyssa Cairnsová. U dospělých je to však nejspíš trochu jinak.

Hned po obědě
U nich by měl odpolední spánek by měl raději následovat po obědě, kdy často cítíme neovladatelnou ospalost. Jde jednak o to, že v tuto denní dobu dochází k přirozenému poklesu tělesné teploty. Kromě toho však během jídla mozek produkuje leptin, který nás vyvolává pocit sytosti. Leptin však blokuje tvorbu hypokretinu, jenž pomáhá udržet se v bdělém stavu. Čím více leptinu je v mozku, tím méně je tam hypokretinu, a tím větší pocit ospalosti máme. Pokud v takovou chvíli podlehneme „hlasu přírody“ a dáme si šlofíka, uděláme asi dobře. Podle odborníků siesta může značně podpořit schopnost učit se a zapamatovat si.

Obě fáze jsou nutné

Vědci z Harvardu srovnávali tuto schopnost u dvou skupin lidí během jediného dne a následující den ráno. Výsledky pak publikovali v časopise Nature Neuroscience. Jedna skupina během dne vůbec nespala, a jak se očekávalo, jejich výkonnost odpoledne a večer klesala. Druhá skupina si mohla odpoledne na hodinku nebo hodinku a půl zdřímnout a jejich výkon byl podstatně lepší. Ukázalo se však, že pro učení a pamatování je důležitá kombinace obou známých fází spánku - REM a NonREM. Odpolední spaní totiž funguje jen tehdy, když spáči prošli oběma fázemi spaní, tedy sněním i hlubokým spánkem.

Ideálních osm hodin
Mnoha lidem připadá, že hodinové zdřímnutí během dne je stejně užitečné jako celonoční spánek v posteli. Vědci však upozorňují, že si běžně jen s odpoledním šlofíkem nevystačíme. Pro mnoho životně důležitých funkcí v těle je důležitý normální noční spánek. Potřeba jeho délky je však individuální – například Napoleon údajně spával jen tři až čtyři hodiny denně. Podle výzkumů však většina lidí, kteří mohli spát v noci jen šest hodin, za určitou dobu zjistila, že si tak dost škodí.

autor: uzi
zdroj: Aktuálně.cz