Anatomie dutiny břišní

Celé tenké strevo je složené do nescetných klicek a podobá se nedbale pohozené šnure na prádlo. Najdeme je ve strední cásti brišní dutiny a k brišní stene je prichyceno speciální tkánovou strukturou, tzv. okružím (mesenteriem). Vzhled okruží lze prirovnat k rozevrenému vejíri, jehož rukojet je pripevnená k brišní stene, zatímco jeho dlouhé volné okraje podpírají strevní klicky. Okruží ovšem strevo nejen fixuje, ale také je zásobuje krví, protože i strevní tkán (jako kterýkoliv jiný orgán) potrebuje stálý prívod kyslíku a živin.

Tenké strevo se skládá ze trí cástí. První z nich je dvanáctník. Druhým oddílem je lacník (jejenum) dlouhý asi 2,5 metru a stocený za oblastí pupku. Tretí je kycelník (ileum), dlouhý 3,5 metru a stácí se dolu do pravé dolní cásti bricha. Všechny zmínené cásti mají prusvit kolem 2,5 centimetru. Pocátecní útok kyseliny v žaludku už pri rozkladu potravy zastal velký kus práce, nicméne podstatná cást trávení v chemickém slova smyslu, a také duležitá absorpce živin, nachází své dejište
teprve zde, v tenkém streve. Témer zkapalnená potrava v podobe tráveniny se pri prutoku dvanáctníkem smísí s radou enzymu, které zde pritékají ze slinivky. Enzymy také neutralizují kyselé žaludecní štávy, takže proces dále probíhá v mírne zásaditém prostredí. Rozbít a zpracovat tuky výrazným zpusobem napomáhá žluc, pricházející žlucovodem ze žlucníku.Strevo
slouží k absorpci živin, tudíž je žádoucí, aby melo co nejvetší plochu. Prvním z faktoru je jeho délka. Jak je uvedeno výše, je strevo velice dlouhé a proto musí být do dutiny vnitrní opravdu peclive vmestnáno.

Samotná délka streva by však nebyla postacující a proto je strevo na své vnitrní stene vybaveno ruznými záhyby a rýhami. Zmínené záhyby a rýhy však také nejsou zcela hladké. Vycnívají z nich tisíce výstupku, podobných drobným prstum a nazývají se vily ci klky. Ani to však ješte není vše.
I tyto již malé cásti jsou pokryty obdobnými zcela miniaturními cásteckami, nazývanými mikroklky. Bez všech techto dumyslných zarízení by melo tenké strevo zhruba 3 metry ctverecní. Vlivem techto dokonalých zarízení je jeho plocha zvetšuje až na neuveritelných témer 210 metru ctverecních.
Živiny procházejí touto strevní stenou ve forme velmi malých cástic do bohaté síte krevních kapilár v jejím okolí.

Nižší gastrointestinální plocha je rozdelena na cecum, vzestupný tracník, prícný trakcník, sestupný tracník a konecník. Tlusté strevo (colorectum) zacíná ceacem, které je v podstate 5 až 8 centimetry dlouhým vakem. Strevní obsah je do ceaca posunován pres ileoceacalní ventil. V dolní cásti ceaca je umísten apendix (slepé strevo). 
Dále následuje vzestupný trakcník, který se zvedá z ceaca podél pravé strany brišní steny a pokracuje až k dolní cásti jater. V tomto míste se stácí ke strední cásti (hepatická flexura), a stává se prícným trakcníkem. Prícná cást tlustého streva preklene brišní dutinu až ke slezine, a v ostrém zlomu pokracuje jako sestupný trakcník podél levé strany brišní zdi až k hrane pánve, kde vytvárí charakteristické S-zakrivení. Za touto cástí následuje konecník, primknutý svaly k pánevnímu dnu pokracující jako ritní kanál(délka 4 cm) zakoncený ritním otvorem. 

Tlusté strevo je približne 1,5 metru dlouhé a má cca 5 cm v prumeru. Tlusté strevo je predvším místem, kde dochází k absorbci solí a vody. Jeho žlázy vylucují znacné množství alkalických štáv, které prosytí procházející strevní obsah a zneutralizují kyseliny tvorené bakteriemi ve streve. Tyto bakterie pomáhají v rozkládání nestrávených potravinových zbytku, neabsorbovaných karbohydrátu, aminokyselin, bunecných pozustatku ap. prez proces segmentace a hniloby. Mastné kyseliny které jsou tvoreny bakteriemi z neabsorbovaných karbohydrátu poskytují zdroj energie pro bunky sestupného trakcníku.
Stejne tak je sestupnému trakcníku prirazeno udržování draselné rovnováhy, kde epithelium pohlcuje a vylucuje draslík+hydrouhlicitan.

Převzato z colitis.crohn.cz